Preambule k sekci Mezinárodní politika v historii
Radim Kapavík
České země byly díky své geografické poloze vždy úzce spjaty s evropskou mezinárodní politikou. České země byly po několik staletí součástí Habsburské monarchie, která byla evropskou mocností a hrála v Evropě významnou roli díky bojům s Turky i díky tomu, že její panovník byl zároveň císařem Svaté říše římské (jejíž součástí byly společně s některými dalšími Habsburskými državami i české země). V 19. století se Rakousko pomalu stává pouze regionální mocností a právě ono stojí u vzniku největšího válečného konfliktu, jaký svět do té doby zažil - Velké války známé později jako první světová válka.
Jedním z jejích výsledků je překreslení mapy Evropy a vznik nových států, mezi nimi i samostatného Československa. U jeho kolébky stála právě mezinárodní politika, stejně jako u jeho hrobu a jeho opětovného obnovení. Poté se na dlouhých čtyřicet let stalo Československo vazalským státem Sovětského svazu a byly to opět zahraničně-politické události, které mu umožnily se z tohoto vlivu vymanit. Česká i Slovenská republika se po rozpadu Československa staly součástí NATO a EU a i díky tomu se jich opět výrazněji dotýkají události na Balkáně nebo třeba v Afghánistánu.
Mezinárodní politika má oproti vnitrostátní jedno specifikum - zatímco uvnitř státu platí zákony a pravidla, na mezinárodním poli se kříží zájmy jednotlivých států prakticky bez jakýchkoliv omezení; neexistuje žádná obecně uznávaná autorita, která by mohla pravidla stanovovat a nad jejich dodržováním pak bdít. Organizace spojených národů je již dlouho prakticky bezzubou, podobně jako její meziválečná předchůdkyně, a slouží spíše jako řečnické fórum, na němž je dovoleno vystoupit zástupci každého členského státu, i toho, který její autoritu nijak neuznává, ale jehož rezoluce jsou běžně beztrestně porušovány, neboť neexistuje vůle jejich dodržování vynutit.
Přestože je jistý pokrok ve stanovování mezinárodních pravidel za posledních dvě stě let znát, a to na základě mezinárodních smluv, které jsou přijímány jednotlivými státy, jako je například Ženevská konvence, nezdá se, že by se základní fakt mezinárodní politiky - že každý stát si hájí především své zájmy a je v tom omezován jen jinými státy - měl změnit.
Tato sekce si klade za cíl pomoci čtenáři orientovat se v historickém vývoji tohoto složitého propletence zájmů a vztahů a tím mu pomoci pochopit podobu současného světa, vzájemných vztahů jednotlivých států a mnohdy i jejich hranic. Těžiště bude kladeno na období 19. a 20. století, přičemž ovšem nevylučuji ani exkurzy do dob vzdálenějších. Tematicky bych chtěl články omezovat na témata, která se nějakým způsobem dotýkají českých zemí a nebo která mají vztah k aktuálnímu dění ve světě.